K mým trochu netypickým zájmům patří včelařství. Na této stránce ale najdete spíše jenom odkazy, než nějaké originální informace. Včelařství je neuvěřitelně zajímavý koníček. Nevyžaduje nutně, abyste se o včely starali každý den, ani jednou za týden. Rozumná frekvence jsou každé 2-4 týdny v květnu a červnu; na jaře, v létě a na podzim 1x za jeden měsíc až dva. Jenom na podzim v říjnu je potřeba včely léčit, protože jsou napadeny roztočem Varroa destructor (dříve jacobsonii), který je schopen během 2 let včelstvo umořit(pokud ho nebudete každoročně léčit). Takže 3 víkendy v říjnu jsou naplánovány Státní veterinární správou. Jinak vám do toho nikdo nekecá a výše uvedené je opravdu to minimum co s nimi musíte dělat. Léčba není 100%-ní, takže včely nikdy nevyléčíte úplně -- a i kdyby ano, tak se vám brzy nakazí od těch sousedových, který je léčil s učinností pouhých 60%. V tomto ohledu nás žádné skvělé zítřky nečekají. Ve zbytku Evropy na tom jsou dokonce hůř, protože používají jiné léčivo, kterého je potřeba víc a obecně lze říct, že to naše léčivo je lepší. Navíc zbytky toho léčiva nenajdete v českém vosku nebo dokonce medu, což ovšem neplatí o vosku třeba z Německa.

Včelí matka (laicky královna).

Pohled do dělničích buněk na několikadenní larvičky, v jedné buňce jsou dokonce dvě -- to když matka omylem položí dvě vajíčka současně.

"Včelaříte ...", tedy v podstatě se staráte o to aby vám včel v úle neustále pokud možno přibývalo, aby matka (laicky královna) měla kam klást vajíčka, aby dělnice měly kam nosit sladinu z květů (z níž pak postupným odpařováním vody vzniká med), přemýšlíte kdy budete vytáčet med a kolik kilogramů ho asi bude, někdy již během léta rozmícháváte cukr do vody a podáváte ho včelám jako náhradní zdroj potravy třeba až do podzima tak, aby měly celou zimu a jaro co jíst. Cukru do nich takto naperete třeba stejné množství v kilogramech, jako jste od nich získali medu.

Zavíčkovaný včelí dělníčí plod zahřívaný dělnicemi a matečník, ve kterém je kukla budoucí matky.

Občas se vám včelstvo chce vyrojit a tak se mu v tom snažíte zabránit rušením matečníků (to jsou buňky větší a jinak tvarované než ty šestihranné a tudíž toho červíka dělnice krmí mnohem lépe a slušnější stravou, t.j. mateří kašičkou tak dlouho až se takova přežraná larva zakuklí a za týden se z ní vylíhne nová matka) nebo rozdělením včelstva na dvě části (v jedné necháte matčník, ve druhé současnou matku). Občas máte včely "slabé" (je jich málo, třeba jenom 30 tisíc kousků, tedy asi 3 kg) a tak je chcete "posílit" tím že vezmete část včel ze silného včelstva a přidáte je ke včelám ve slabším včelstvu. Po čase zjistíte, že byste měli vyměnit matku za mladší, protože 4 roky stará včelí matka už začíná být unavená životem a tak si musíte nechat vychovat novou matku dřív než zabijete starou.

Pohled na spodní okraj plástů, na kterém jsou dobře vidět 2 matečníky a jedna matečníková miska.

Pohled dovnitř do zakladené matečníkové misky, ve které je vajíčko.

Prostě, kontrolujete zda je vše tak jak si myslíte že by mělo být. Občas máte pocit že víte lépe než včely co jak má být a tak jim přeházíte pořadí plástů nebo nástavků (truhlíků, ve kterých jsou rámečky zavěšeny). Tím jim přestavíte dům. Ony si s tím pak zase něco udělají po svém a vy se pak ujišťujete, jestli udělaly to, co jste očekávali. Když ne, tak jim zase něco provedete. Po čase zjistíte, že vás to baví. A kdyby snad náhodou přestalo bavit nebo nezbýval čas, tak se vám včelstvo vyrojí a asi tak 2/3 včel uletí (ale vždy uletí jenom část). :-)

Včelí miniroj, který se usadil na jabloni. Tenhle nestojí za řeč.

Trubci se líhnou z buněk, které jsou ve srovnání s těmi dělničími větší. Na dně buněk je vidět larvičky.

Mimochodem, včely tu sladinu z květů přinášejí v medném váčku, což je něco jako náš jícen, čili horní část trávicí trubice. A jak se ta sladina ze včeličky dostane do buňky v plástu? A jak se z ní stane med? Nevěřili byste, ale včelička ho do buňky vyblinká. Pak ho zase nějaká jiná kolemjdoucí nasaje, přemele v ústní dutině a odpaří z něj trochu vody, a když jí to přestane bavit tak to zase vyzvrací a jde jinam. Postupem času a práce takto med zhoustne a když již X-tá kolemjdoucí včela zjistí že med už je med v buňce dostatečne hustý, zakryje takovou buňku s medem voskovým víčkem. To proto, aby měli včelaři co na práci a mohli před vytáčením medu ta víčka zase odstraňovat.

Pohled na nově vystavené plásty se sladinou, ze které bude časem med.

Detail plástu se zavíčkovaným medem (nahoře), nezavíčkovanou sladinou a otevřeným i zavíčkovaným dělničím plodem v jeho spodní části. Na spodním okraji plástu je vidět matečník. Na fotce je také několik trubců, kteří jsou tlustší než dělnice, mají výraznější oči, tupý tvar zadečku.

Med po tom celém zahušťovacím procesu obsahuje jen 16-20% vody. V takto hustém medu není schopna většina kvasinek množení a tak med není třeba jakkoli chemicky konzervovat. Med obsahuje zejména fruktózu a glukózu, velmi málo disacharidů (jako je například sacharóza alias cukr krystal nebo krupice) a polysacharidů (zejména medovicové medy) ale také enzymy invertázu a diastázu, které tam včely naplivaly.

Medovicové medy jsou ve skutečnosti zahuštěné sladké výkaly mšic, které se živí sladkou šťávou z cévic listů a jehličí. Sladké jsou ty výkaly proto, že mšice nestráví úplně všechno. Nicméně, včelička tuto kapku na listě s radostí nasaje a přinese do úlu, vyblinká do buňky a ostatní včely to zahustí. Medovicový med lze poznat podle tmavé barvy, malého obsahu pylu, elektrické vodivosti medu, zvýšeného obsahu prachu. Ne každý tmavý je ovšem medovicový! Třeba med z jetele, kaštanovníku, pohanky a dalších je také tmavý, proto se musí obsah medu dále analyzovat pokud vás zajímá jaký vlastně je. Občas někdo "falšuje" med. To se ale pozná podle podezřelého pylového složení, atypického obsahu cukrů, chybějících enzymů a některých dalších parametrů.

Včelař většinou ví kde měl během sezóny umístěné úly a co v dané době květlo a tak má zhruba představu jaký med asi vytáčí z plástů do sklenic a nemusí dělat žádné analýzy. Jenže včelám nevysvětlí, že mají sladinu (=nektar) z jednotlivých rostlin ukládat zvlášť a nemíchat je, takže stejně vytáčí med který je směskou všeho co včely v poslední době odněkud přinesly. Takze to, co z medometu vyteče do konkrétní sklenice je tak trochu náhoda.

Nejraději mám jednodruhové medy (když má včelař štestí), například z maliníku, jetele, akátu, lípy. Jsou to vinikající, chutné a aromatické medy. Typický zblblý spotřebitel se nicméně sápe po medu medovicovém (viz text výše), tzv. pravém lesním medu. Prý je touha po tmavém medu historicky dána tím že vřesový med je také tmavý a protože se v našich ale zejména Německých krajích vyskytovalo hodně lesů je prostě med spojen s tmavou barvou. Podle mne je to ale spíš reklamou a tím co kdo a kdy zaslechl.

V posledních letech se objevují na trhu medy, které nebyly cezeny přes síto ale které byly filtrovány přes velice jemný filtr. Tím pádem již není možné provést pylovou analýzu a tak již nelze prokázat zfalšovaný med, resp. jeho geografický původ. O to snáze se tak míchá med importovaný s medem českým a to celé se prodává jako místní produkce.

Pokud vás to zaujalo tak věřte že zajímavostí je celá řada. Vypůjčte si v knihovně nějakou literaturu o včelách, např. si lze vypůjčit literaturu v knihovně Českého svazu včelařů (ačkoli je jen pro členy svazu, ale členství je asi 40 Kč za rok). ;)

Během cesty po Kavkaze v roce 1996 jsem se také zajímal o místní včelařství, a zde je text který jsem posílal do e-mailové konference včelařů s názvem Jak se vcelari na Kavkaze?

A samozřejmě, pokud chceš ochutnat můj med tak je k mání za 145 Kč/kg plus 5 Kč záloha na sklenici 720 ml (se šroubovacím uzávěrem od okurek nebo klasické velké zavařovačky s narážecím víčkem typu OMNIA). Sklenice těchto typů i "vykupuji", resp. beru jako protihodnotu. Med je v nablýskaných sklenicích s novým víčkem (720ml = 1 kg), včely jsou zdravé, nejsou v něm antibiotika (tetracyklin a sulfonamidy, nejčastěji dovoz z Argentiny, Turecka, Číny) ani akaricidy tak jako v dovozovém. Jen se někdy podívejte v supermarketu na etiketu a domyslete si, že podle statistik se do Česka nejvíce medu dováží z Argentiny, Turecka a Číny a jak se tak asi léčí včelí choroby v těchto zemích (viz dále). Například:
Zepředu: "Lipový včelí med".
Zezadu: "Směs medů z EU a tropických oblastí (50%)".

Nežádoucí složky medu:

hydroxy-metyl-furfural (http://www.szpi.gov.cz/cze/aktuality/article.asp?id=57912&cat=2176&ts=8ec46) vzniká samovolně rozpadem cukrů, ale pochopitelně se jeho obsah zvyšuje jakýmkoli zahříváním medu. V prodejnách je celoročně na regálech tekutý med, což podle mého soudu prakticky není možné dosáhnout bez opakovaného rozehřívání neustále krystalizujícího medu. Ani se nedivím že takové medy prešvihují normu 6x: http://www.vcelarstvi.cz/cz/pdf/smernicemed.pdf vs. Kontrolované medy v roce 2005.
V časopise včelařství 12/2007 byly zveřejněny výsledku mimořádné kontrolní akce kterou podnikla Státní veterinární správa mezi 23. červencem a 14. září 2007. Výsledkem bylo stažení a likvidace 4567kg medu a pozastaveno v té době 20 794 kg medu. Jako důvody byly zmíněny obsahy různých inhibičních látek, nadlimitního obsahy hydroxymetylfurfuralu, nečistot ale i nadlimitního obsahu vody.
Pro názornost, časopis Včelařství 9/2009 zveřejnil statistiku za rok 2007, kdy domácí produkce České Republiky byla 8 467 tun medu, a necelých 47 000 včelařů zazimovalo zhruba 520 000 včelstev na rok 2008.

Antibiotika se v některých zemích používají na tlumení bakteriálních onemocnění. Včelám se dá sladký roztok s příměsí antibiotik. Včely které ho nasají dostanou do těla antibiotikum, jenomže tak jako každý sladký roztok ho vyblinkají do buněk, zahustí a zavíčkují. Včelař by ale med z takovýchto včel neměl třeba rok prodávat, ale co tedy s ním? Antibiotika a spory bakterií tak zůstávají v medu, a spory v půdě prežívají i 50 let. U nás se infikovaná včelstva likvidují pod dohledem veterináře (úl se večer uzavře a vysíří sirným knotem na síření sklepů). Následující den se hodí na oheň mrtvé včely a vše další co může shořet a přišlo do styku se včelami se musí spálit (včetně úlů), včelín se musí vybílit vápnem, tráva před úly prosypat chlorovým vápnem, vyhlašují se 2 ochranná pásma kolem ohniska ve vzdálenostech 5 a 15 km, včelstva uvnitř zón se dále sledují (tedy všechna včelstva v okolních vesnicích), se včelstvy uvnitř zóny se nesmí kočovat. Dát včeličkám vyblízat sklenici od medu z dovozu tedy není dobrý nápad, prokážete tím místním včelařům medvědí službu.

Chloramfenikol v čínském medu:
http://www.svscr.cz/index.php?basket=-123189&sid=4e3b49f17a9d8516c242a5fc38bda8dd&art=449

Sulfonamid v argentinském medu:
http://www.svscr.cz/index.php?basket=-123189&sid=4e3b49f17a9d8516c242a5fc38bda8dd&art=322

Kontakt:
Martin Mokrejš
Bydliště: xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Včelnice: xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Registrační číslo chovatele: xxxxxx
tel.: xxxxxxxxxx
email je na hlavní stránce
   

ODKAZY:
Výzkumný ústav včelařský, 252 66 Libčice nad Vltavou
Český svaz včelařů
Videosnimek zachycujici roztoce Varroa destructor parazitujiciho na vcelach
WWW stránka včelařské konference www.vcely.or.cz
http://www.xs4all.nl/~jtemp/sugar.html
http://afnet.uniag.sk/~chlebo